Ventilační zařízení JEVAN
na rozdíl od všech ostatních způsobů využívá odsávání vzduchu od podlahy (z nejnižšího místa odvětrávaného prostoru ) .
To přináší řadu výhod :
1. Vzduch u podlahy obsahuje nejvíce vlhkosti .
2. Koncentrace CO2 , prachu a obecně všech alergenů je rovněž nejvyšší u podlahy .
3. Vzduch u podlahy má nejnižší teplotu (minimalizace úniku energie )
4. Průtoková rychlost a tím i potřebné průřezy vzduchovodů jsou malé .
5. Množství obměňovaného vzduchu a tím i tepelné ztráty jsou minimalizovány .
6. Využívá rovnotlaké ventilace , která omezuje vnikání vzduchu (např. pod dveřmi) , který sebou přináší do větraného prostoru prach .
7. Umístění odsávacího otvoru u podlahy spolu s bodem 4. snižuje úroveň hluku .
8. Ventilace JEVAN je bezprůvanová .
9. Nedochází k citelnému ochlazení prostoru , jako u větrání oknem .
10. Vyměňuje se vzduch v celém objemu ventilovaného prostoru .
11. Účinně odvětrává i místnosti jejichž podlaha je pod úrovní okolního terénu , zapuštěné do svahu a pod .
12. Automatické řízení spíná ventilaci v době , kdy jsou proto nejvhodnější podmínky.
13. Použité ventilátory s elektronickou komutací (bez kartáčků ) umožňují regulaci průtoku a vynikají vysokou životností a účinností .
14. Spotřeba elektrické energie ventilační soustavy JEVAN je nepatrná .
15. Napájení ze zdroje malého bezpečného napětí umožňuje jejich montáž i do zvlášť nebezpečných prostředí (mokrých) rovněž osobám bez elektrotechnické kvalifikace .
Teplota rosného bodu určuje jednoznačně množství vody v 1 m3 vzduchu . Změříme – li rosné body vzduchu vstupujícího a vystupujícího z daného prostoru lze určit kolik vody je každým m3 vzduchu odvedeno (nebo prostorem absorbováno je – li teplota rosného bodu vystupujícího vzduchu nižší než vstupujícího ). Ze znalosti denního průtoku vzduchu lze vyjádřit kolik vody je každý den z objektu odvedeno (kvantitativní vyjádření vysoušecího efektu ) . Změřením závislosti množství odváděné vody na průtoku bylo zjištěno , že není zdaleka lineární .Např. 4 násobné zvětšení průtoku vyvolalo pouze 20% nárůst množství odvedené vody (z 1,8 l/den na 2,1 l/den) v uspořádání daném metodou JEVAN (množství vody ve vystupujícím vzduchu při zvýšeném průtoku značně pokleslo , zato 4násobně vzrostlo prochlazování objektu ).
Srovnávací měření při klasickém umístění odsávacího ventilátoru poblíž stropu místnosti ukázalo několikanásobně nižší množství odváděné vody . Je to zřejmě dáno tím , že u podlahy nebyl zjištěn měřitelný pohyb vzduchu . Teprve téměř desetinásobné průtočné množství (při více než 20násobné spotřebě elektrické energie) umožnilo odvedení srovnatelného množství vody . Prochlazování místnosti (množství unikající energie ) v zimním období bylo v tomto případě téměř 11x vyšší .
Vytvoření sběrného vzduchovodu s přerušením omítky u podlahy po celém obvodu místnosti nepřineslo podstatné zvýšení vysoušecí účinnosti , tak aby bylo vyváženo zvýšením nákladů na tyto úpravy .
Splnění bodů 1.-3. je podmíněno vyloučením turbulencí v nasávací oblasti , což je dáno právě nízkým průtokem . Proto je lepší větrat delší dobu malým průtokem než krátkou dobu velkým průtokem i když se obmění v obou případech stejná množství vzduchu .
Intenzita vysoušení není v průběhu roku stálá . Mění se s rozdílem teplot venkovního a vnitřního vzduchu . Nejvíce vody je odváděno na podzim a v zimě (zejména pokud se uvnitř občas zatopí) a nejméně na jaře , kdy teplota venkovního vzduchu je vyšší než v prochlazeném vnitřním prostoru .
Podle subjektivního posouzení má vzduch v prostoru větraném metodou JEVAN celodenně kvalitu vzduchu místnosti po 5 minutovém otevřením oken .
Ve spojení s klasickými postupy vysoušení podstatným způsobem zrychluje vysoušecí proces . Je to tím , že efektivním způsobem odvádí vlhkost způsobenou například tzv. technologickou vodou (voda dodaná omítkám při jejich zpracování) . Je známo , že každá novostavba potřebuje cca 3 roky na to , aby vlhkost zdiva poklesla na požadovanou 3% hodnotu . Průběžné srovnávací měření zatím ukazuje , že bude možné tuto dobu zkrátit použitím metody JEVAN na 1/3 až 1/2 . Po vysušení je pak zařízení ponecháno instalované a slouží jako automatické větrací zařízení k zpříjemnění ovzduší .
Metoda vysoušení JEVAN principielně navazuje na osvědčenou a doporučovanou metodu odvětrávaných dutin , která je však stavebně mnohem náročnější a její účinnost kolísá v závislosti na klimatických podmínkách . Rovněž může přinášet značné prochlazování objektu v zimním období . Několikanásobně vyšší účinnost naší metody je vyvážena spotřebou elektrické energie , která je však díky optimalizaci celého systému , velmi malá . Domek o čtyřech větraných místnostech spotřebuje při použití této metody v režimu vysoušení cca 12kWh/měsíc (méně než televize v pohotovostním režimu) a v režimu větrání nebo v zimě cca 3kWh/měsíc . Vzhledem k minimalizaci tepelných ztrát je tato energie kompenzována nižšími náklady na vytápění . U trvale užívaných (v zimě vytápěných ) objektů lze tepelné ztráty způsobené větráním podstatně snížit a vysoušecí účinek zvýšit aplikací rekuperačního větrání .
Rovněž je řada případů , kdy trvale užívaný domek přešel do režimu rekreační chalupy , kam se jezdí jen na víkendy a v zimě jen občas vyvětrat . Zatímco dříve , co se týká vlhkosti , vyhovoval , po změně způsobu užívání vnitřní vlhkost překračuje únosnou mez . Nemůžete tam například nechávat lůžkoviny přes zimu . Veškeré textilie naberou charakteristický pach , který zaregistrujete okamžitě po otevření dveří .
Stejné problémy mohou nastat také při výměně původních oken za plastová . Mají mnohem větší těsnost než původní a místnost se podstatně méně větrá přirozenou infiltrací . K podobnému efektu může dojít i při osazení nového těsnění do oken původních . V těchto třech případech lze dát plnou záruku na vysušení během jedné sezóny bez dalších nutných úprav , snad s výjimkou ošetření plísní napadené omítky savem a novém vymalování . Zde bych chtěl upozornit , že některé rozšířené prostředky např. levnější druhy Primalexu , které se velmi osvědčily v suchém panelovém bytě mohou pro malou paropropustnost spíše uškodit než pomoci . Dobré výsledky mám např. s obyčejným vápnem .
U více zasažených objektů může vysoušení uvedenou metodou trvat i řadu let , nebo nemusí stačit odvést takové množství vlhkosti jaké stačí do objektu vstupovat . V tom případě nemůže být tato metoda použita jako jediná , ale pouze jako doplňková . Snad s výjimkou kondenzačních a absorbčních vysoušečů , které vyžadují uzavření vysoušeného prostoru neexistuje (nebo ji neznám) metoda se kterou by naše metoda nemohla být použita jako doplňková k zvýšení účinku těchto metod . Nedůvěřivým zájemcům doporučuji začít s nejjednodušší variantou vysoušení jedné místnosti (za 1 280 Kč ) a po ročním provozu se teprve rozhodnout pro případné rozšíření na další místnosti eventuelně pro finančně náročnější způsob sanace vlhkého zdiva za pomoci vybrané odborné firmy, která se problematikou vlhkosti zabývá . Ale i mezi nimi je potřeba dobře si vybrat . Velmi dobré zkušenosti jsou s přerovskou firmou PRINS ( www.prins-prerov.cz ) využívá při sanacích metodu JEVAN jako doplňkovou .
To jestli se metoda JEVAN natrvalo ujme je zřejmě otázkou času . Každému , ale musí být jasné , že pokud se každý den pořádně vyvětrá bude v místnosti lepší pohoda , než když se větrá jen o víkendu . Při klasickém větrání oknem se vzduch pod úrovní parapetu jen obtížně dostává ven a pro řádné vyvětrání je potřeba mnohem většího množství vzduchu než je objem místnosti . S ním uniká v průběhu topné sezóny ven i velké množství tepla .
Když se zařízení nevyužívá k vysoušení , ale pouze k větrání lze je poddimenzovat . To znamená , že výkon 30m3/hod vyhoví i pro místnosti o objemu 100 a více m3. Při celodenním provozu se i tak vymění dostatečné množství vzduchu . I v tomto případě zařízení vysušuje , ale pomaleji . V parném létě , kdy venkovní vzduch (při teplotě nad 25°C) obsahuje velké množství vody je vhodné ventilaci vypínat nebo spínat pouze v noci , kdy je chladněji .
Pokud je chalupa podsklepená , obvykle vyhoví vysušení sklepa a přízemní prostory se časem rovněž vysuší .
Upozorňuji , že zařízení není určeno pro chemické provozy , zasedací místnosti a podobně , kde je normou předepsána rychlost výměny vzduchu 10 i vícekrát za hodinu . Také si nečiní nárok na konkurování digestořím v kuchyních , kde se hodně vyvařuje.
Velmi vhodné a ověřené je osazení ventilační jednotky do systému drenážních trubek vedených pod podlahou . Obvykle jsou tyto trubky vyvedeny jedním koncem k větracím otvorům na obvodu budovy a druhé konce svedeny do společné trubky vyvedené na střeše . Vývod nad střechou se zruší a na trubku se v půdním prostoru připojí ventilační jednotka JVA-1 tak , aby foukala do systému (opačně než byl původní záměr ) . Ventilační jednotku lze zpravidla připojit elektricky paralelně k půdnímu ventilátoru zařízení JEVAN .
Stavební úpravy . Konzultací s několika stavebními odborníky jsem se ujistil , že ve většině případů není nutné na tyto úpravy stavební povolení , ale nedoporučují provádět například průchod vzduchovodu pod okenním parapetem nebo vytvoření průchodu stropem někým , kdo nemá příslušnou odbornost a žádné zkušenosti s podobnými pracemi . Vždy je lépe konzultovat podobné úpravy se stavebním odborníkem , případně tyto práce svěřit stavební firmě , která disponuje potřebným vybavením . Tím nechci podceňovat šikovnost lidí v tomto státě , ale opatrnost je vždy namístě . Já nejsem stavař a tak můžu pouze doporučit způsob rozmístění přívodu suchého vzduchu a výdechu vlhkého vzduchu tak , aby bylo zařízení funkční . Z praktických zkušeností vím , že není podstatné , na které stěně je výdech odsávání a ve kterém místě stropu je instalována klapka se směrováním suchého vzduchu (mohou být i pod sebou) . Důležité je , aby byl vzduch odsáván z pokud možno nejnižšího místa , případně , pokud je pod podlahou dutina , otvorem i z ní . Směrování stropní zpětné klapky rovněž není kritické . Tam je podstatné , že vzduch je směrován podél stropu případně šikmo , ale vždy tak ,aby nebyly vířeny vzduchové vrstvy u podlahy . Vzduchovod od půdní ventilační jednotky ke stropní klapce by měl být co nejkratší a bez zbytečných ohybů . Pokud tyto požadavky sdělíte stavebnímu technikovi měl by při respektování specifik příslušné konkrétní stavby rozhodnout o umístění jednotlivých komponent a způsobu realizace . Rovněž v případě využití komínového tělesa a jeho eventuelní vyvložkování (může se použít např. ALUFLEX ) je dobré prodiskutovat Vaše řešení předem s odborníkem . Neznám všechny předpisy a nerad bych Vás vystavoval nepříjemnostem souvisejících s jejich případným nedodržením .
Pokud se týče desingu a hlučnosti můžeme pouze konstatovat , že zařízení bylo konstruováno tak , aby bylo dlouhodobě spolehlivé , spotřebovalo minimum energie, bylo nenápadné (esteticky nenarušovalo interiér), nezabíralo prostor a s nízkou hladinou hlučnosti . Půdní ventilátor není obvykle v místnosti vůbec slyšet .
Ke každé zakázce je přikládán podrobný montážní návod , určený pro širokou veřejnost .
Je metoda vhodná pro daný objekt ?
Obecně lze uvést , že metoda JEVAN vždy sníží vlhkost v místnosti ve které je použita . Zda toto snížení bude dostatečné lze předem odhadnout podle následujících kritérií .
1. Pokud se po dvoudenním intenzivním větrání okny (celodenně) stane objekt uživatelný (relativní vlhkost poklesne pod 75% , zmizí charakteristický zápach vlhkosti ) je jisté , že metoda JEVAN přinese očekávané zlepšení . Tato zkouška by se neměla provádět za deště nebo v tropických dnech (nejlépe při cca 10°C) .
2. Objektivnější metoda spočívá v instalaci zapůjčeného kondenzačního vysoušeče na dobu minimálně dvou týdnů . Jestliže množství kondenzované vody po této době nepřesahuje 2 l /den pak je použití metody JEVAN namístě . Je nutné si uvědomit, že náklady na provoz vysoušeče po dobu aplikace nejsou zanetbatelné . Za stejnou dobu spotřebuje JEVAN 40-60x méně elektrické energie .
3. Jestliže se vlhkost v domě začala projevovat až po přechodu z dřívějšího trvalého užívání do rekreačního režimu nebo po instalaci nových oken pak bude metoda účinná .
4. Vzniknou-li pochybnosti doporučujeme instalovat JEVAN v minimální sestavě (za 1 280,-Kč – viz .Ceník ) v nejvíce vlhkostí zasažené místnosti a po ročním provozu vyhodnotit a rozhodnout se pro její rozšíření na další místnosti . Tak se rozhodla většina dosavadních uživatelů .
5. Častým a osvědčeným případem použití metody jako doplňkové u budov podřezaných (případně jiným způsobem dodatečně izolovaných) zejména , když nově vytvořená horizontální izolace není pod úrovní podlahy . V tom případě vlhkost obvykle vstupuje do místnosti vrstvou zdiva pod izolací a JEVAN tuto vlhkost odvede .
6. Při provětrávání dutin podlah vytvořených plastovými prvky „iglú“nebo provětrávání drenážních trubek zabrání využití metody JEVAN vzniku kaluží v prostoru pod podlahou .
7. Velmi dobré výsledky přinesla metoda JE VAN při vysoušení objektů zasažených povodní , při odvětrávání zakonzervovaných staveb a vysoušení rozsáhlých sklepů starších činžovních domů a památkově chráněných objektů .
8. Metoda JEVAN se osvědčila i v případě , kdy se ve sklepě vlivem vysoké hladiny spodní vody trvale vyskytuje voda a musí být odčerpávána . V takovém případě je třeba postupovat dle bodů 1. 2. ev 4. jinak je výsledek nejistý.